Příroda / živočichové / bezobratlí / členovci / hmyz / blanokřídlí / mravencovití

Mravencovití


- žijí v koloniích až o několika miliónech jedinců
- je to hmyz s proměnou dokonalou (vajíčko, larva, kukla, dospělý jedinec) a vývoj jedince do dospělosti trvá asi 50 dní
- dělí se na královny (v kolonii může být i více královen), samci, dělnice a vojáci (větší dělnice s kusadly)
- budjí kupovité mraveniště, hnízda pod zemí, v dutinách stromů, pařezů, z listů v korunách stromů, pod kameny apod.
- jedná kolonie může mít několik mravenišť, která mohou být mezi sebou propojená
- dožívají se až 10 let (královny i více než 20 let)
- královna může za svůj život splodit až 150 miliónů jedinců
- komunikují spolu pachy a vibracemi
- někteří mají v zadečku žihadlo, kterým produkují jed (kyselinu mravenčí)
- žijí v symbióze s mšicemi (také s některými motýlimi larvami a červci), které chrání a přenáší na vhodné stromy nebo ukrývají do podzemí, za to se živí jejími výměšky
- mravenci z rodu střihačů pěstuji v mraveništi houbu, která žije na substrátu z donášených listů, houbu pak konzumují
- někteří mravenci chrání strom, ve kterém žijí, nebo jehož mízou se živí, a hubí ostatní rostliny v okolí, aby strom prospíval
- novou kolonii zakládá královna po opuštění bývalého hnízda, kdy podstoupí svatební let, při kterém je oplodněná samečky, jejichž spermie si královna uchová po zbytek života (samečci brzy nato hynou), poté královna na vhodném místě postaví jednoduché mraveniště a vychová první generaci dělnic, které se od té doby starají o získávání potravy a obranu kolonie, královna už jen klade vajíčka (z oplodněných vajíček se rodí dělnice, z neoplodněných samečci a pokud chce může zplodit i nové královny)
- bojují s ostatními koloniemi o místo a potravu, do boje jdou nejprve nejstarší dělnice, navzájem se navzájem zachraňují a ošetřují rány
- strategie v boji jsou: odříznutí od zdroje potravy, napadání dělnic nosících potravu, znemožnění návratu jedinců zpět do mraveniště, prokopání chodby do cizí líhně, ucpání východů z mraveniště
- některé druhy jsou schopny plavat na hladině vody tak, že se jedinci navzájem chytí a střídají se kdo je nahoře a kdo na hladině, navíc na hladinu dávají kukly, které se nepotopí (tak přežijí záplavy nebo migrují na nové místa)
- největší druh je Myrmecia brevinoda (4 cm)
- nejmenší druh je Carebara bruni (0,8 mm)
- je známo 12 520 druhů mravenců
- vyskytují se na celém světě kromě antarktidy

DRUHY:

Mravenec lesní